Historie pobočky
Impulsem k založení pobočky byla tzv. mezera v prostoru na Moravě mezi pobočkou Beskydskou a Jihomoravskou a chuť dělat si chovatelskou a výcvikovou činnost po svém. Jelikož jsem byla od r. 1997 členkou Předsednictva KCHK, sondovala jsem nejdříve u jejich členů, zda by byla z jejich strany pro vznik nové pobočky podpora. To se ukázalo, že nejenže by byla, ale že důvody založení nové pobočky s pořadovým číslem 13 je z mnou uvedených důvodů smysluplné.
A tak dne 25.5. 2002 byla svolaná ustavující schůze v Lutíně, kde byli za účasti přítomných zvoleni členové výboru pobočky a jejich volba byla zachycena do zápisu z Ustavující schůze, jenž byl následně zaslán na tehdejšího předsedu KCHK, pana MVDr. Petra Paveleka. Ten na nejbližším zasedání P KCHK oznámil založení nové pobočky KCHK – Olomoucké.
Info z legislativy:
*Podle platných zákonů je Spolek (DŘÍVE SDRUŽENÍ) založen, shodnou-li se zakladatelé na obsahu stanov. Zakladatelé musejí být minimálně tři osoby, které k založení spolku vede společný zájem.
Směrnice KCHK:
*Novou pobočku musí schválit P KCHK a jednou z podmínek ke schválení nové pobočky je min. 20 členů, kteří nejsou organizováni v žádné jiné pobočce KCHK.
Jelikož jsme splnili všechny podmínky, pobočka byla zaregistrovaná na Českém statistickém úřadě dne 8.6.2002.
Prvním předsedou byl zvolen na ustavující členské schůzi pan Marián Zuščík, ekonom pobočky Jana Dostálová, jednatel Petr Látal. Po Mariánu Zuščíkovi se ujala této funkce Petra Janišová, která funkci vykonávala do 6.dubna 2018. Od 7.dubna 2018 až dosud je předsedkyní pobočky Ing. Hana Konrádová.
Další členové výboru pobočného spolku k dnešnímu dni jsou:
Jednatel: Dagmar Dlouhá
Ekonom: Jana Dostálová
Poradce chovu: Martina Běhalová
Výcvikář: Marie Lohrerová
Revizor: Zdeněk Kobrle
Náš pobočný spolek již uspořádal a zorganizoval 20 oblastních klubových výstav. První výstava byla pořádaná v roce založení pobočky, a to 5.10.2002 v Třebčíně. Vzhledem k naší dobré pověsti, co se týká organizace a zajištění výstav, nás pověřilo P KCHK pořádáním Celostátní klubové výstavy s nejvyšším udělovaným titulem Klubový vítěz, která se konala 24.6.2006 v krásné hale v Přerově. Za dobu existence pobočky jsme zorganizovali a uspořádali kromě oblastních klubových výstav tedy i 4 celostátní výstavy. Ta první, jak jsem zmiňovala dříve byla dne 24.6.2006 v Přerově, další pak 30.5.2009, 26.6.2010 a ta poslední byla 20.6.2015. Oblastní klubové výstavy se konaly až do roku 2009 v Třebčíně. Od roku 2010 jsme začali pořádat výstavy v Horce nad Moravou, kde je pořádáme vzhledem k zázemí a krásnému prostředí dodnes. V naší pobočce máme kromě úspěšných chovatelů a vystavovatelů i velmi aktivní členy, kteří se zabývají výcvikem. Dosahují vynikajících úspěchů na domácích i mezinárodních soutěžích.
Nesmím zde opomenout poděkovat našim věrným sponzorům, kterými jsou naši čestní členové - manželé Tökölyovi-CHOVATELSKÉ POTŘEBY HART, kteří naše výstavy zabezpečují v součinnosti s námi hodnotnými a krásnými cenami, za což jim patří náš velký dík.
Kromě výstav jsme pro naše členy organizovali také Soustředění kníračů – takové malé mini psí branné závody, několik tzv. Dnů knírače, které byly určeny zejména pro nové majitele kníračů, kde se seznamovali s chovem, úpravou a všemi možnostmi a aktivitami včetně sportovních aktivit, které mohou se svými psími přáteli dělat. Tradičním se také stal Výšlap na Kartouzku, kde jsme v doprovodu našich čtyřnohých přátel rozvěšovali dobroty pro lesní zvířátka. Kdo z našich členů měl zájem a chuť, měl možnost se ve spřátelením spolku Canis familiaris zúčastňovat se svými knírači i agility tréninků a závodů.
Jak jsem předeslala v úvodu, pobočku – po novu – pobočný spolek, jsem spoluzakládala. Trochu mě mrzí, že se postupem času vytratilo to naše prvotní nadšení. Důvodů je víc, domnívám se, že tím hlavním důvodem je, že jsme zestárli o 20 roků, někteří členové, kteří byli u jejího zrodu vážně onemocněli, někteří ukončili členství z důvodu, že jim jejich kníračí kamarád odešel do psího nebe a v neposlední řadě je to i naše frustrace z toho, že ač jsme se snažili jako výbor vymýšlet a organizovat pro naše členy všemožné aktivity, zúčastňovali jsme se jich postupem času prakticky sami. Vyjma výstav a bonitací, ale to jsou akce, kterých se lidé zúčastňují především proto, aby si splnili podmínky pro zařazení psa či fenky do chovu. Získat dnes lidi pro práci pro druhé, a to ve svém volném čase a víceméně na vlastní náklady, je dnes velmi obtížné. V této souvislosti bych se ráda obrátila na přítomné členy s prosbou, že pokud má pobočka i nadále fungovat alespoň tak jako doposud, je potřeba, aby nám pomohli svými nápady přinést nový svěží vítr a vrátit zpět to prvotní nadšení. Uvítáme především pomoc při organizování a přípravě výstav, či vymýšlení společných akcí. Táhnutí za jeden provaz je obzvláště v dnešní složité době více než důležité a nutné.
Věřím, že se nám pobočku podaří zase oživit a vrátit zpátky to nadšení, za kterého vznikala. Hoďme za hlavu to, co se nám nepovedlo, udělejme za tím špatným tlustou čáru, nenechme se vtahovat do intrik, pomluv, nevraživosti a závisti a hleďme do budoucnosti s optimismem a řiďme se heslem, že když vůle neschází, cesta se nachází.
Jana Dostálová, zakládající členka
